Exkurze nejen po Vltavě

Po dvou letech přísných koronavirových opatření a lockdownů využila i naše třída společně s kolegy z  vedlejší 1.A možnosti konečně někam vyrazit. Pro začátek se paní učitelky a pan učitel  rozhodli pouze pro lehčí výlet do nedaleké Prahy. Aby jsme našemu výletu dali trochu honosnější název, zaštítili ho vyučující dějepisu, a vyrazili jsme pod krycím jménem “Exkurze za poznáním historie Karlova mostu a jeho okolí”.

Po příjezdu na místo byla naše početná skupina rozdělena na dvě poloviny. Zatímco první vyrazila do Muzea Karlova mostu, kde se kromě jeho historie dozvěděla také něco ze života naší nejznámější světice Anežky České, druhá skupina nasedla na přistavenou loďku a vydala se na plavbu po Vltavě. Měli jsme tak možnost nevšedních výhledů na památky staré Prahy, jako například Smetanovo muzeum, a prohlédli si jeden z vltavských jezů. Během komentované plavby, jejíž součástí bylo také drobné občerstvení, jsme se dozvěděli, kde stál původní Juditin most, jakou roli má “bradáč” a proč už Vltava nezamrzá. Také  jsme navštívili známou Čertovku, která je při pohledu z lodě romantická i tajemná zároveň.  Jakmile jsme vstřebali všechny informace, obě skupiny se samozřejmě vystřídaly, aby nebyl nikdo o nic ochuzen.

Protože byly po absolvování těchto dvou částí naše mozkové buňky zahlceny, potřebovali jsme nutně pauzu na doplnění energie vydatným obědem.

V odpolední části jsme v poznávání Prahy pokračovali, a to už “po svých”. Naše prohlídka začala, jak jinak, na Karlově mostě a cílem bylo poznat jeho nejbližší okolí. Ujala se nás proto zkušená průvodkyně, která nám rozdala sluchátka, aby nikomu nic neuniklo. Během procházky pražskými uličkami se mnozí z nás občas ztráceli a netušili, kde že se vlastně pohybují. A tak nám v hlavách zůstaly jednotlivé nesourodé body, jako měděné sochy nemluvňat v nadživotní velikosti, Werichova vila, v níž aktuálně prodávají výborné zákusky, a konečně Kampa, kde jsme naše putování ukončili a vyčerpaní zabrali všechny místní lavičky.

Cestou k autobusu jsme byli ti nejvzornější žáci a nedovolili si (nebo spíš se už nezmohli) na sebemenší vzdor. Jestli byl záměr našich učitelů utahat nás, tak se jednoznačně povedl. Snad se zároveň podařilo i předat nám něco z mnoha zajímavých informací, které během celého dne zazněly?!

                                                                            Lucie Koutová, 5.C, Gymnázium Vlašim