LITERÁRNÍ KAVÁRNA NA VLAŠIMSKÉM GYMNÁZIU
Jsem velmi potěšen, že my, slovutní spisovatelé a umělci, jsme se opět mohli sejít v naší literární kavárně, abychom společně pohovořili. Sjeli se autoři nejen z českých zemí, ale i z daleké ciziny a někteří vzali s sebou dokonce i své literární postavy.
Posezení začalo velmi příjemně, neboť Magdalena Dobromila Rettigová s Elizabeth Bennetovou upekly vynikající zákusky. Však Josef Kajetán Tyl si jich nacpal plné kapsy. Ale což, je to miláček národa. Já jsem zahrál na housle jednu milou píseň od přítele Škroupy a myslím, že Josef Kajetán byl nadšen. Potřeboval nějakou vzpruhu, protože manželka Magdaléna mu předtím notně vynadala. Ke sporu došlo také mezi Jane Austenovou a panem Shellym, a to o postavení ženy ve společnosti. Moudrá Babička Boženy Němcové je ale rozsoudila příslovím: Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. Navíc brzy jsme měli starosti s vytíráním podlahy, protože přibyl i Erbenův Vodník. Ještěže byl přítomen William Wordsworth, který jako „jezerní básník“ má k vodě kladný vztah. Navíc jeho báseň Narcisy je doslova famózní. Také Hanka s Lindou nadšeně recitovali úryvky z Rukopisu královédvorského. Josef Dobrovský, jako vždy v modrém kabátci, ale spokojen nebyl a upozornil nás, že se jedná o falzifikát. Karel Jaromír Erben zas vyjádřil obavy, zda jeho básně nejsou příliš kruté, ale Jean Valjean ho vyvedl z omylu vyprávěním svého tragického osudu. Poté došlo i na střelbu, neboť Oněgin s Lenským trvali na tom, že zopakují svůj souboj. Nebohý Puškin je nedokázal vůbec zkrotit.
Mrzí nás pouze to, že Matěj Kopecký už nám nestihl sehrát Kašpárka a Šmidru a nedostavil se Karel Hynek Mácha, který prý kdesi pomáhal hasit požár. Již se těšíme na naše příští setkání, kam jsme pozvali pověstnou generaci buřičů.