Výlet tercie na Šumavu – Černá v Pošumaví na Lipně, 10.-12. června 2013
V červnu se zúčastnila tercie našeho gymnázia třídního výletu na Šumavu. Žáci tercie by se s ostatními rádi podělili o své zážitky z tohoto společného výletu:
Tercii jsme společně uzavřeli školním výletem na Šumavu k vodní nádrži Lipno. V pondělí 10. června nám byla zkrácena škola a my jsme se tak kolem 13. hodiny mohli vydat na cestu vlakem. Jízda byla příjemná a krajina rychle ubíhala. Než jsme dorazili do Černé v Pošumaví, museli jsme dvakrát přestupovat – v Benešově a v Českých Budějovicích. Hotel Jestřábí nás přivítal připravenými pokoji a teplou večeří. Tento první večer měly dívky za úkol připravit program pro chlapce, který se povedl, všichni se zasmáli a dobře se bavili.
V úterý jsme měli nabitý program, a tak jsme hned po snídani vyrazili do elektrárny Lipno. Zde jsme viděli ohromnou hráz a zhlédli jsme video o fungování elektrárny. Nejlepší částí výletu byla bezesporu Stezka korunami stromů, která se všem velmi líbila. Byl zde úžasný výhled na okolní krajinu. Dolů z rozhledny jsme se mohli svézt nejdelším suchým tobogánem v republice. Cestou zpět do hotelu jsme se zastavili v malé sklárně, kde jsme si mohli zakoupit skleněné výrobky. Druhý a zároveň poslední večer měli program na starost chlapci. I jejich program se povedl.
Poslední den jsme si po snídani zabalili věci a kousek od hotelu jsme nastoupili do parníku Vltava, který nám ukázal Lipno z jiné a krásné perspektivy. Každý navíc mohl nahlédnout do kabiny kapitána a vyzkoušet si kormidlování lodi. Nakonec jsme všichni s velkou nevolí nastoupili do vlaku a vydali se zpět do Vlašimi.
Výlet se povedl a nám zbyly krásné vzpomínky a zážitky.
Jedem vlakem, přestupujem,
za večerku orodujem.
Čtyři kilometry jdeme pěšky,
už nás z toho bolí nožky.
Na místo jsme došli,
pokoje si našli.
Najíme se, jdeme spát,
učitelky nenechaj nás si hrát.
Ráno jsme se vzbudili,
na výlet se sbalili.
Přijel pro nás autobus,
nebyl v něm místa ani kus.
Vodní elektrárna Lipno,
je v ní pěkně nudno.
Nahoru lanovkou jsme vyjeli,
tobogánem dolů sjeli.
Na kolotoči jsme se točili,
potom se všichni málem „poblili“.
Kluci si program připravili,
holky pěkně zesměšnili.
Po večerce nechcem spát,
nenechme se nachytat.
Kluci dupou jako sloni,
přesně tak to bylo loni.
Po snídani to byl fofr,
nikdo neměl sbalený kufr.
Parníkem jsme se projeli,
na cestu zpátky vydali.
Zpáteční cestu rychlíkem,
zpestřil chlápek s vozíkem.
V Benešově výlet končí,
všichni se spolu loučí.
stavili a přesedali, radost z toho všichni měli.
Do Černé v Pošumaví jsme přijeli,
čtyři kilometry jsme jít museli.
Přišli jsme až k večeru do našeho hotelu Jestřábí.
Klíče jsme si rozdávali, všichni se pořád hádali, kdo si vezme větší pokoj.
Vybalovali jsme si zavazadla, a ejhle, večeře padla.
Večeře nám moc chutnala,
děvčata na večer program připravila.
Druhý den jsme jeli do elektrárny.
Prošli jsme si stezku stromů,
stromy byly vysoké jak mrakodrap,
ostré jako vlčí dráp.
Svezli jsme se tobogánem,
který tu byl velkým pánem,
jeli jsme i lanovkou.
Večer jsme si užívali,
co jsme holkám připravili.
Třetí den jsme jeli lodí,
zkoušeli si kormidlování.
Pak už jsme jen jeli domů
a proklínali tento svět,
že musíme zas ve škole sedět.
Josef Krejčí